Průměrná cena kola

Jaký má vliv cena kola na využití kola pro běžné dopravování po městě, sportovní cyklistika a další? Jak se cena liší v jednotlivých zemích? Odpovědi naleznete v analýze The State of European Cities 2016.

7. 11. 2016



Jedno z našich nejzajímavějších porovnání v nedávných letech. ECF testovala - předpoklady o faktorech, které ovlivňují cenu za jednotku na různých evropských trzích. Obzvláště jsme chtěli zjistit, jestli existuje rozdíl mezi vlivem na cenu kol pro běžné dopravování po městě, drahých kol pro sportovní nadšence a kol horských.
V zemích s vyšším podílem kol na dopravě je těsnější korelace, zatímco země s nižším podílem vykazují značné rozptýlení, což není snadné vysvětlit.
Relativně nízká cena v Maďarsku je odrazem trhu, který je podobný mnoha zemím východní Evropy. Prodávají se levná kola pro dopravní účely, přičemž jejich podíl na dopravě je velký.

Toto srovnání mezi zeměmi bývalého východního bloku a zbytkem EU je ještě názornější, rozdělíme-li data do dvou skupin. Pak se ukáže, že ve (skupině) východních zemích jsou průměrné ceny velmi nízké na všech trzích a vliv podílu na dopravě je malý, avšak západní země jsou těsně nakupeny kolem čáry růstu, zvláště ty, ve kterých mají kola větší podíl na dopravě (viz grafy 7 a 8).

Analýza obecně naznačuje, že celková ziskovost trhu s koly může být silně ovlivněna úrovní běžné denní cyklistiky, protože v (těchto) zemích s velkým podílem kol na dopravě budou uživatelé (spotřebitelé) postupně vyměňovat kola za dražší specializovaná, určená k městskému přepravování, nákladní kola, kola k přepravě dětí a e-kola.
(Velmi vysoká cena kola ve Španělsku se nedá vysvětlit ani trendy, které jsou viditelné na jiných trzích ani odolností španělské ekonomiky, a proto vyžaduje další zkoumání.)

Tato informace z období posledních 2-3 let je velmi důležitá pro cyklo-průmysl v zemích, kde se má za to, že jen sportovní kola mohou být drahá. Typicky jsou to země s historií sportovní cyklistiky a s nízkým, až průměrným podílem kol na dopravě, např. Itálie a Francie. Proto aby se průměrné ceny mohly zvýšit, je nutné, aby spotřebitelé chtěli kola k běžné přepravě, tedy jako alternativu místo auta nebo sezónního průkazu na veřejnou dopravu.

Uznáváme, že tento trend není dostatečně silný, aby překonal strukturální rozdíly tam, kde je kupní cena těchto více specializovaných strojů příliš vysoká vzhledem k průměrným výdělkům.
Toto je důležité ponaučení pro tvůrce politiky i advokacii usilující o rozvoj trhu s e-koly či nákladními koly v zemích s nízkými příjmy jako země bývalého východního bloku. Zdá se, že nezbytnou podmínkou obchodu je daňová intervence. Ta může snížit kupní cenu těchto specializovaných kol buď cenovou intervencí (slevy, dotace, daňová úleva) nebo inovativními způsoby nákupu jako leasing, sdílení kol nebo plánů průběžného financování-placení související s hrazením cestovného.

Je to důležité pro stále probíhající diskuse členských států EU o možném kroku postupně zastavit nebo alespoň snížit dotace na podnikové vozy. Tato data naznačují, že stimulace nákupu e-vozidel se musí zaměřovat nejen na e-auta, ale i na kola větší hodnoty, jinak si je většina lidí nemůže dovolit. Bez této stimulace je těžké si představit, že by trh, kde průměrná cena za kolo je méně než 200 euro, učinil skok k prodeji strojů o hodnotě víc než 2000 euro.

Průměrný výdaj na kolo a na osobu

Když dáme do souvislosti údaje o „prodeji kol na osobu“ a „ceně za jednotku“, můžeme porovnat země podle „výdajů na nová kola na osobu“ za rok 2015. Toto je jeden z nejnázornějších grafů v naší studii. Ukazuje, že v zemích, které nejvíce investovaly do běžné denní cyklistiky, je obchodní činnost související s koly ekonomicky úspěšná. Země si mohou spočítat tržní potenciál podílu kol na dopravě, který by byl podobný tomu, jaký mají Nizozemí či Dánsko.
 
Potencionální růst hodnoty trhu je tam, kde se zvyšuje průměrný výdaj na osobu, zatímco počet prodejů kol zůstává stejný. Hodnota trhu pěti největších zemí v roce 2015 se odhaduje na přibližně 5 miliard eur. Kdyby těchto pět zemí dosáhlo jen poloviny výdajů na osobu (30 € jako v Nizozemí), hodnota trhu by se zdvojnásobila na 10 miliard Eur. Kdyby průměrný výdaj na osobu byl stejný jako v Nizozemí (50€), hodnota trhu v těchto pěti zemích by se ztrojnásobila. Při rostoucím počtu prodejů by hodnota trhu byla ještě větší.

Tento rok jsme poprvé analyzovali určité lineární trendy dat v předchozích CONEBI hlášeních o vývoji trhu.  Zejména nás zajímaly dva trendy:

  • stabilita EU trhu s koly ve srovnání s ostatními sektory, zejména s prodejem osobních automobilů
  • vznik individuálních trhů jako důsledek advokacie na národní úrovni.
Obzvlášť povzbuzující je to, jak se prodeje kol v EU dobře udržely i při náročných obchodních podmínkách v období od globální finanční krize v roce 2008.
Celkově toto období nebylo obdobím zvlášť silného růstu, ale ve srovnání s ostatními sektory jsou výsledky odvětví kol výborné.

Např.  srovnáme-li roční prodej kol s počtem registrací osobních aut za stejné období, vidíme, že prodej aut klesl daleko víc než prodej kol, a to i přes masivní subvence ze strany státu. Trh se sice nevzpamatoval po velkém poklesu spotřebitelské důvěry a poklesu příjmů po roce 2008, ale ztráta byla daleko menší než ta utrpěná automobilovým odvětvím.

Dá se říci, že trh s koly je daleko více než automobilové odvětví ovlivněn a vyrovnáván tzv. „nepřímými subvencemi“.  Aby povzbudilo prodej, automobilové odvětví usilovalo o přímé subvence a pobídky ke šrotování, zatímco odvětví (výroby) kol žádalo od vlád, aby tyto investovaly do vytváření vhodných podmínek pro cyklistiku budováním cyklo-pruhů a jiné infrastruktury. To mělo jasně značný vliv na stabilizaci i růst trhu a to i při velmi špatných ekonomických podmínkách. Také to znamená, že podmínky pro cyklistiku jsou trvale příznivější díky advokacii.
 
Konstatujeme, že důsledkem jedněch z nejhorších jarních povětrnostních podmínek v historii byl rok 2013 velmi náročný pro celé odvětví, zejména v severní Evropě. Z údajů za poslední čtyři roky víme, že v zemích s rostoucím prodejem existuje spolehlivý základní trend. Dalším důležitým bodem je odlišnost rostoucích trhů. Výsledky jsou přesvědčivé napříč všemi regiony EU a z různých výchozích pozic.

Díky ECF Leadership programu odvětví kol investuje do advokacie v mnoha zemích, kde rozvoj běžné cyklistiky nemá dostatečnou podporu zástupců profese nebo nátlakových skupin. Tato data dokazují, že růst může nastat na velmi odlišných trzích. Pro stabilitu odvětví a ekonomické vyrovnávání je důležitá strategie budování efektivní advokacie ve všech EU zemích.

Ceny za jednotku vykazují stálý trend v daném období. V podstatě je tento trend stálejší než růst prodeje.
Tento úkaz vynikne při porovnání s ekonomickými modely cenového vývoje ve zralých odvětvích a odvětvích čelících problémům jako recese. Typicky zavedené produkty vykazují pokles ceny za jednotku s tím, jak klesají výrobní náklady a roste konkurence. Tento vývoj je výraznější během období krize. Silné zlevňování a dožadování se veřejných subvencí automobilovým průmyslem v době recese je příbuzná paralela v dopravním sektoru.

Graf 13 ukazuje, že odvětví kol se nepustilo do významnějšího zlevňování při náročných obchodních podmínkách roku 2013 (špatná zima a přezásobování) a udržuje cenový růst napříč EU.
Nové technologie tlačí ceny nahoru na trzích jako Nizozemí a Dánsko.  ECF konstatuje, že v těchto zemích zájem o nákladní kola předcházel současnému růstu prodeje e-kol. To je důkazem toho, že spotřebitelé budou přecházet na dražší značky a nové technologie na trzích, kde běžná cyklistika je dobře zavedená. To může být pro odolnost odvětví důležitější než samotný růst prodeje v těchto dvou zemích s již vysokou úrovní prodeje.
Toto přecházení na dražší značky sice platí sice jen pro velmi malý počet zemí, ale Graf 13 ukazuje stálý cenový růst pro celý trh EU. ECF tedy vyvozuje, že trh s koly EU ještě nevykazuje známky zralého trhu, ale roste jeho podíl na trhu jako dopravní prostředek a že to by mělo udržovat ceny dlouhodobě. 

V původní studii naleznete také grafy, které jasně popisují danou skutečnost

Text v původním znění naleznete v tomto článku:
"State of EU Cities" report with interesting cycling data 

Překlad: Eva Čermák
Zdroj: Evropská cyklistická federace

Facebook