Analýza evropského trhu kol v roce 2015

Jak si s prodejem kol stojí cyklistické země jako je Dánsko, Nizozemsko nebo jižanské Slovinsko a Chorvatsko? Jaké konkrétní problémy řeší? Analýza CONEBI graficky popisuje, jaký je současný stav prodeje kol v těchto zemích.


Zdroj: http://www.toulavymedved.cz/postrehy/holland2.htm


Tento první výzkum podává všeobecný přehled o stavu trhu kol v jednotlivých zemích a zároveň potvrzuje některé známé problémy s kvalitou dat. Slovinsko se podle CONEBI měření drží na vrcholu tabulky prodejů kol podle počtu obyvatel již řadu let. V posledních letech po svém vstupu do EU se na vrchol tabulky dostalo také Chorvatsko.

Ovšem z obchodních hlášení víme, že čísla pro Slovinsko a Chorvatsko jsou přehnaná, protože jsou v nich zahrnuté počty kol přepravované loděmi do dalších zemí. Dále je pravděpodobné, že ani data za Lotyšsko, které je výrobní základnou pro export do celé EU, nejsou spolehlivá. Pro důslednost jsme tato data z našich grafů vyřadili.
Po vyloučení těchto tří nespolehlivých datových souprav je zřejmé, že čísla jsou shodná s tím, co hlásí trh. Na vrcholu tabulky (diagram 1) a daleko před ostatními srovnatelnými zeměmi jsou všechny nordické země spolu s Nizozemím a Dánskem.

Aby ověřila jaké zásadní podmínky ovlivňují tyto trhy, provedla ECF test korelace s použitím řady indikátorů za období od roku 2012, a zjistila, že nejpřímější korelace je s denním používáním kola, jak naznačuje Eurobarometr, přinejmenším při vyšších podílech na dopravě.

Tento rozbor ukazuje, že v zemích s vyšším podílem kol na dopravě je trend ke zvyšování prodeje kol.
Je celkem samozřejmé, že při denním používání je třeba kola pravidelně nebo aspoň častěji vyměňovat za nová či částečně modernizovat. Avšak rozbor také ukazuje, že tento faktor je důležitější pro relativní velikost trhu než jakýkoli jiný faktor např. sportovní cyklistika (indivudální variace mezi zeměmi jsou diskutovány níže).

Tento poznatek je velmi důležitý pro stabilitu evropského kolařského průmyslu, protože pomáhá předpovídat vývoj trhu v souvislosti s tím, jak se díky úspěšné advokacii podmínky pro cyklistiku ve městech zlepšují. Kdyby byly všude takové podmínky jako v Dánsku, trh s koly v EU by vzrostl o 30 miliónů jednotek.

Uvědomujeme si, že údaje ze zemí s nižším podílem kol na dopravě jsou více rozptýlené. Kdyby tyto údaje byly posuzovány odděleně, korelace mezi prodejem kol a jejich podílem na dopravě by se neukázala tak silně. Význam ECF analýzy je v tom, že naznačuje, jak se prodej kol vyvine v důsledku růstu podílu kol na dopravě, který je potažmo důsledkem investování do cyklistické infrastruktury.

Diagram 3 je také zajímavý tím, co říká o některých zemích, které se vymykají trendu.
Překvapivě nízký počet prodejů kol na hlavu v Nizozemsku, který se vymyká trendu, se dá do určité míry vysvětlit vysokým stupněm nasycení trhu anebo velmi silným trhem s použitými koly, který potlačuje prodej kol nových.

Značně horší povětrnostní podmínky ve Skandinávii mohou být příčinou pro větší opotřebování a tudíž častější obměňování kol.

Na třetím místě v Evropě podle úrovně denního dojíždění je Maďarsko, ale to se dá vysvětlit historickým používáním kol v chudých venkovských oblastech, kde na nákup nových kol nezbývá moc peněz. V tom smyslu je tu podobnost s trhem Nizozemí, kde běžné používání starých kol snižuje poptávku po kolech nových.
Nejzajímavější ze zemí s nízkým podílem kol na dopravě je UK. Tady pokračuje dlouhodobý trend odlišnosti UK od sousedních zemí. UK trh vykazuje dva zvláštní rysy, které jsou důležité jak pro rozvoj domácího trhu, tak pro politiku ostatních zemí.  Ve srovnání se sousedícími zeměmi hraje v UK sportovní a rekreační cyklistika daleko větší roli než cyklistika dopravní. To se zřejmě odráží ve výrazném vzestupu prodeje kol v porovnání se srovnatelnými zeměmi, zejména po úspěších na Olympiádě nebo Tour de France.

UK má výborně zavedenou daňovou incentivu díky iniciativě „Cycle to Work“, která nabízí výrazné slevy na kola v hodnotě do 1000 liber. To jistě přispívá k velmi zdravému trhu s koly pro cyklistické nadšence v této cenové skupině, i když celkově je podíl kol na dopravě v UK velmi nízký. Značný počet těchto kol sportovního stylu používají jejich majitelé na dojíždění do práce. ECF provedla rozsáhlou studii daňových incentiv po celé EU, neboť je přesvědčena, že výsledky podpoří prodej kol.

S použitím CONEBI dat můžeme provést podobnou analýzu prodejů pedelec, tj. e-kol. V tomto případě jsme se rozhodli zaměřit jen na země s více než 1000 prodanými koly, protože pod touto hranicí jsou přesné výsledky nemožné. K tomu jsme přidali srovnatelná čísla za Norsko a Švýcarsko, tj. ostatní hlavní evropské trhy.

Toto je velmi zajímavá informace, neboť mnohá hlášení o růstu trhu s e-koly se dosud zaměřovala na trhy Nizozemí a Německa, svou velikostí nejvýznamnější v Evropě.

Rozbor údajů o prodejích podle počtu obyvatel ukazuje relativní sílu trhu v Belgii, Rakousku, Dánsku a Švýcarsku (viz diagram 4). Nátlakové skupiny ECF v těchto zemích velmi aktivně propagují výhody e-mobility a používání e-kol místo e-aut, proto výsledky této analýzy podporují jejich snažení a zároveň také kolařský průmysl.

Protože toto jsou relativně nová data, rozšířili jsme naše zkoumání i na kupní sílu země (hrubý domácí produkt) a informace o topografii zemí. Neobjevili jsme však žádné korelace.

Znovu se potvrzuje, že nejsilnější vazba je k podílu na dopravě. Použili jsme stejná data jako pro celkový prodej kol a zjistili, že korelace je výrazně silnější než ta s celkovým prodejem kol. Pro Norsko a Švýcarsko jsme použili různé prameny, abychom našli odhady srovnatelné s těmi Eurobarometru pro EU (viz diagram 5).

Zejména Dánsko ukazuje velmi vysoké prodeje e-kol podle počtu obyvatel, přičemž Dánsko nebývá uvedeno ve studiích růstu trhu v tomto sektoru. O Belgii je známo, že je na přední pozici díky silným prodejům ve Flandrech, které mají podobný profil jako sousedící Nizozemí, a též hodně investuje do cyklistických dálnic, což povzbuzuje prodej pedelec, tedy e-kol.  Členské asociace ECF v Belgii se zasazují o růst dopravy e-koly s cílem snižovat automobilovou dopravu, jež je ve srovnání s ostatními zeměmi EU velmi intenzivní.

Finsko a Švédsko se jeví být nejslibnějšími vznikajícími trhy s e-koly, protože jejich trh je relativně nerozvinutý ve srovnání s podobnými zeměmi.

Analýza také naznačuje, že v UK, Francii, Španělsku a Itálii je možný přirozený strop dalšího růstu prodeje e-kol, protože tyto země nemají vytvořeny základní podmínky pro rozvoj cyklistiky, tj. cyklistickou infrastrukturu. Poukazuje na nutnost toho, aby se kolařský průmysl kromě propagace kol věnoval základní cyklistické advokacii, jinak toužený růst trhu nenastane.
Tabulky a grafy naleznete v originálním dokumentu v angličtiěn, uvádíme orientační popisky. 
1) Diagram 1: Prodej kol na 100 obyvatel 2015, Pramen: CONEBI hlášení 2016, Eurostat 2016
2) Diagram 2: Prodej kol na 100 obyvatel 2015, Pramen: CONEBI hlášení 2016, Eurostat 2016
3) Diagram 3: Korelace - prodej kol na 100 obyvatel 2015 a cyklistika (používání kola) jako hlavního způsobu denního dopravování 2015, Pramen: CONEBI hlášení 2016, Eurostat 2016, Eurobarometer
4) Diagram 4: Prodej e-kol na 1000 obyvatel 2015, Pramen:  CONEBI hlášení 2016, Eurostat 2016, Eurobarometer
5) Diagram 5: Korelace - prodej e-kol na 1000 obyvatel 2015 a cyklistika jako hlavní způsob denního dopravování 2015, Pramen: CONEBI hlášení 2016, Eurostat 2016, Eurobarometer

Zdroj: Evropská cyklistická federace 
Originál textu ke stažení zde
Překlad: Eva Čermák 
 

Facebook